E-KONCEPT od roku 2008 realizuje projekty s nízkou potřebu energie, kterou je možné pokrývat alternativními a obnovitelnými zdroji. V roce 2024 se ukazuje tento směr více nežli správný. Jak se na vliv potřeb trhu dívá profesor Mario Draghi a jeho tým, který v září vydal studii Budoucnost konkurence schopnosti EU najdete na konci blogu.
Rozsáhlá studie hodnotí politická rozhodnutí a její vlivy na budoucí rozvoj.
Politika a legislativa hrají klíčovou roli v utváření konkurenceschopnosti Evropy.
Vliv legislativy se projevuje v mnoha oblastech, od pracovních příležitostí přes investice až po mezinárodní spolupráci. Pojďme se podívat, jak konkrétně mohou politická a legislativní opatření ovlivnit evropskou konkurenceschopnost.
Vliv na pracovní příležitosti
Politická rozhodnutí a zákony mají zásadní dopad na trh práce a tvorbu pracovních míst. Vezměme si například nedávnou iniciativu EU na podporu zelených pracovních míst. Tato strategie má za cíl vytvořit miliony nových pracovních pozic v oblastech jako obnovitelná energie, energetická účinnost nebo cirkulární ekonomika.
Konkrétním příkladem může být město Freiburg v Německu. Díky progresivní místní politice zaměřené na udržitelnost se zde rozvinul silný sektor solární energie, který nyní zaměstnává tisíce lidí. Od instalatérů solárních panelů, tepelných čerpadel přes inženýry až po výzkumníky – celé spektrum kvalifikovaných pozic vzniklo díky politickému rozhodnutí podpořit tento průmysl.
Na druhou stranu příliš rigidní pracovní legislativa může bránit vytváření nových pracovních míst. Například ve Francii dlouhodobě platila velmi přísná pravidla pro propouštění zaměstnanců, což vedlo k tomu, že firmy byly opatrné s přijímáním nových lidí. Teprve nedávné reformy pracovního práva tento problém částečně vyřešily a pomohly snížit nezaměstnanost.
Je tedy zřejmé, že správně nastavená politika a legislativa mohou být mocným nástrojem pro tvorbu kvalitních a udržitelných pracovních míst napříč Evropou.
Klíčové je najít rovnováhu mezi ochranou práv zaměstnanců a flexibilitou, kterou potřebují zaměstnavatelé.
Vliv na investice a konkurenceschopnost
Investiční prostředí je dalším klíčovým faktorem konkurenceschopnosti, který je silně ovlivněn politikou a legislativou. Stabilní a předvídatelné právní prostředí je pro investory zásadní. Naopak častá změny pravidel nebo nejistota ohledně budoucího vývoje mohou investice odrazovat.
Nahlédněme například na sektor elektromobility. Země jako Norsko, které dlouhodobě poskytují štědré pobídky pro nákup elektromobilů a budování nabíjecí infrastruktury, se staly lídry v této oblasti. Výrobci elektromobilů jako Tesla nebo čínský BYD zde investovali do výrobních závodů, protože věděli, že zde najdou příznivé podmínky a rostoucí trh.
Naopak některé východoevropské země, které dlouho spoléhaly především na levnou pracovní sílu jako svou konkurenční výhodu, nyní zjišťují, že tento model není dlouhodobě udržitelný. Potřebují přilákat investice do odvětví s vyšší přidanou hodnotou, což vyžaduje komplexní změnu politiky – od vzdělávání přes podporu výzkumu a vývoje až po zlepšení infrastruktury.
Důležitým aspektem konkurenceschopnosti je také daňová politika. Země jako Irsko nebo Nizozemsko dlouhodobě těží z nízkých korporátních daní, které přilákaly mnoho nadnárodních firem. To však vedlo k tzv. daňové optimalizaci a snižování daňových příjmů v jiných zemích. EU proto nyní pracuje na harmonizaci daňových pravidel, aby zabránila nekalé daňové konkurenci mezi členskými státy.
Vliv na spolupráci a vytváření dohod
V dnešním globalizovaném světě je mezinárodní spolupráce klíčem k úspěchu. Evropská unie je sama o sobě unikátním příkladem mezinárodní spolupráce, která významně zvyšuje konkurenceschopnost svých členů. Jednotný trh, společná měna nebo programy jako Erasmus jsou příklady toho, jak politická vůle ke spolupráci může přinést hmatatelné ekonomické výhody.
Například na oblast výzkumu a vývoje. Program Horizont Evropa s rozpočtem 95 miliard eur na období 2021-2027 je největším mezinárodním programem pro výzkum a inovace na světě. Umožňuje spojit síly nejlepším vědcům a inovátorům z celé Evropy a řešit společně velké výzvy, jako je boj proti klimatickým změnám nebo vývoj nových léků.
Dalším příkladem může být společná obchodní politika EU. Díky své velikosti a ekonomické síle může EU vyjednávat výhodné obchodní dohody s partnery po celém světě. Nedávno uzavřená dohoda s Japonskem například otevřela nové příležitosti pro evropské firmy na jednom z největších světových trhů.
Naplňování a plnění dohod
Vytvoření dohod je však jen prvním krokem. Klíčové je jejich efektivní implementace a dodržování. EU má v tomto ohledu propracovaný systém, který zahrnuje několik úrovní:
1. Transpozice do národní legislativy: Členské státy mají povinnost převést evropské směrnice do svých zákonů. Evropská komise pečlivě sleduje tento proces a může zahájit řízení proti zemím, které to neudělají včas nebo správně.
2. Monitorování a hodnocení: EU pravidelně vyhodnocuje dopady svých politik a programů. Například v rámci evropského semestru se každoročně analyzuje ekonomická situace členských států a vydávají se doporučení pro reformy.
3. Vymáhání: Evropský soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory týkající se evropského práva a ukládat sankce státům, které porušují své závazky.
4. Finanční pobídky: EU často spojuje své finanční nástroje s plněním určitých podmínek. Například čerpání z fondu obnovy po pandemii COVID-19 je podmíněno prováděním reforem doporučených v rámci evropského semestru.
5. Peer pressure: Vzájemné hodnocení a sdílení nejlepších praktik mezi členskými státy může být účinným nástrojem pro zlepšování implementace politik.
Příkladem úspěšné implementace může být GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Tato komplexní legislativa byla implementována napříč EU a významně posílila ochranu soukromí evropských občanů. Zároveň se stala globálním standardem, který ovlivnil legislativu v mnoha zemích mimo EU.
Závěrem lze říci, že politika a legislativa jsou mocnými nástroji pro zvyšování konkurenceschopnosti Evropy. Správně nastavená pravidla mohou stimulovat inovace, přilákat investice a vytvářet kvalitní pracovní místa. Zároveň je třeba mít na paměti, že v dnešním rychle se měnícím světě musí být politika a legislativa dostatečně flexibilní, aby mohly reagovat na nové výzvy a příležitosti. Pouze tak může Evropa zůstat konkurenceschopná v globální ekonomice 21. století.
Celý text Studie, kterou představil italský Professor Mario Draghi
Originál publikovaný EU – najdete na ZDE
Evropa na rozcestí: Jak obnovit konkurenceschopnost a zajistit prosperitu?
Představte si Evropu, která je lídrem v inovacích, má silnou ekonomiku a nabízí svým občanům vysokou kvalitu života.
Zní to jako utopie? Nemusí být.
Nová zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti nabízí konkrétní kroky:
1. Vytvoření nového rámce pro koordinaci konkurenceschopnosti
Nahradí současné byrokratické nástroje a podpoří efektivní spolupráci mezi zeměmi.
2. Zjednodušení rozpočtové struktury EU
Cílem je lépe podporovat strategické projekty a usnadnit přístup k financování.
3. Zvýšení flexibility rozpočtu
Umožní pružněji přerozdělovat zdroje tam, kde jsou nejvíce potřeba.
4. Série koordinovaných kroků
Menší, ale cílené akce napříč různými oblastmi mohou přinést velké změny.
5. Nová průmyslová strategie
Identifikuje klíčové překážky a navrhuje reformy pro obnovu konkurenceschopnosti.
6. Důraz na zvyšování produktivity
Klíčové pro rozšíření fiskálního prostoru a podporu investic.
7. Sladění průmyslové, hospodářské a obchodní politiky
Zabránění protekcionismu a podpora skutečných inovátorů.
Evropa má potenciál být globálním lídrem. Ale vyžaduje to odvahu ke změnám a jednotnou vizi. Co si o tom myslíte? Má Evropa šanci uspět v globální konkurenci?
